Když se před rokem objevil snímek Očista (The Purge), vsadil tvůrce James DeMonaco na osvědčené téma "home-invasion", přičemž na pozadí prosvítal zajímavý motiv samotné očisty a myšlenka, že by se z uzavřeného prostoru rodinného domu děj odehrával v krví zalitých ulicích, se zdála lákavou. Na to DeMonaco okamžitě zareagoval a přenesl očistu do nočního města.
Tradiční a očekávaná Očista, americký svátek plný smrti a násilí, neboli vládou posvěcená jatka, svede dohromady několik postav. Ty se samozřejmě odmítají vraždění účastnit, případně jsou odhodlány zabíjet ze šlechetných (či spíše pochopitelných) důvodů. Dva bezradné a k jisté smrti odsouzené páry - matka s dcerou a rozvádějící se dvojice, se shodou nešťastných náhod ocitají neozbrojené na ulici. Brzy se dostávají pod ochranu neohroženého mstitele, který je nebezpečným městem provede. Skupinka postupně odhaluje, že je posvátný den pouze zástěrkou a vůbec neslouží k ušlechtilému a důležitému ventilování agrese a temných choutek, kterými jistě každý správný Američan disponuje. Očista se stala obludnou likvidací „nepohodlných“ a vláda se společně s mocnou kapitalistickou buržoazií snaží masakrováním chudé vrstvy udržet status quo a oddálit rebelie.
Očista v ulicích je daleko dynamičtější a akčnější než strnulá hra na schovávanou v prvním dílu. Hlavní postavy jsou neustále v pohybu, akční sekvence jsou většinou divoké přestřelky, místy nepřehledné, ale funkčně naplňují předvídatelný vzorec lineárního a přímého vyprávění.
Hlavní role obsadili tentokrát méně známí, převážně seriáloví herci. Režisér a autor obou filmů James DeMonaco, který je zároveň scenáristou filmů, se proslavil prací na filmu Vyjednavač. Jako režisér zatím hledá svou polohu, ale s druhou Očistou je přeci jen jistější a řemeslně zručnější.
Očista: Anarchie je zábavnější a chytřejší než její předchůdce, který se sice pyšnil hvězdami jako Ethan Hawke a Lena Headey, ale koncept "home-invasion" nedokázal využít ve svůj prospěch, postavy byly hloupé a nudné a celý film působil zbytečně omezeně a sevřeně.
Očista: Anarchie mohla být zábavnou exkurzí do vadné psýchy americké společnosti, ale morální apel se společně s vtíravou politizovanou zápletkou nepřesvědčivě snaží navodit vážnější tón a na plytký děj neuměle roubuje palčivé sociální otázky, se kterými se nedokáže adekvátně vypořádat. James DeMonaco se ale pravděpodobně pokusí Očistu usměrnit v dalším pokračování.
Michala Benešovská
