Je to neuvěřitelné, ale comebacky největších prďáků všech dob se zatím jeví jako sázka na zaručenou parádičku, která se vyrovná i starším bratříčkům. Ať je to Rocky, nebo Rambo, Stallone nám stárne jen vzhledem, ale jeho styl a režisérský um se zdá mladší než kdykoliv předtím. Dokonce i to herectví, které se dříve skládalo ze dvou póz je nyní o poznání uvolněnější a mnohem uvěřitelnější. Čekání na veteránského hrdinu, kterému ale nikdo nepřeje a válka je pro něj to jediné co miluje a nenávidí zároveň, bylo dlouhé. Mnozí byli v rozpacích, ale po prvních upoutávkách bylo jasné, že Sly o svojí muskulaturu a schopnost ji využít v boji, nepřišel. Těšil jsem se a vyplatilo se!
Popisovat příběh by bylo asi nošením dříví do lesa. Tedy pro člověka, který má všechny díly nakoukané horem spodem. Pokud o předchozch třech filmech nevíte zhola nic, možná budete hodně překvapeni dějovou laciností. To ovšem není chyba filmu, nýbrž vaše. Snímek se totiž nese přesně ve stylu osmdesátých let, kde má akční hrdina své místo, které mu udělil první díl. John Rambo si žije takřka poklidný život v Thajsku. Ale nebyl by to Rambo, kdyby ho opět někdo nepožádal o pomoc. Skupinka misionářů si chce prohlédnout končiny této země a i přes veteránovo varování zamíří do Barmy. Johnova slova o nebezpečí se naplní, takže nezbývá nic jiného, než rychle přispěchat na pomoc. Poté se rozjíždí brutální záchranná akce, která by se dala spíše nazvat vyhlazováním. Tak moc působivě zabitých lidí v jednom filmu jste totiž ještě neviděli.
Vše je při starém, vše sedí na svém místě ve předem vyjetých kolejích. Žádné překvapení, jen úchylná adrenalinová zábava pro fajnšmekry. Sly zašel do končin, kam se snad ani mistr Tarantino ještě nepodíval. Ten bere násilí jako hodně silný černý humor, takže se nedá brát příliš vážně. Rambo si ale žádnou srandu nedělá. Pokud tedy máte sklony k nevolnosti, vůbec bych o návštěvě kina nepřemýšlel. Raději vyzkoušejte tu nejšílenější atrakci na Matějské puti, bude vám lépe i po kupě cukrové vaty. Krev teče proudem, řeže se naprosto všechno. Jakoby každý Johnův protivník měl trpět za všechny ukřivděné na celém světě. Ano, tak moc do svého úsilí Rambo dává. Brutalita je pojatá tak, abyste téměř na vlastní kůži zažili ty největší zvěrstva, která se vám v těchto končinách můžou přihodit. Stallone není úchyl, jen realista. Bohužel, realita je někdy velmi krutá.
K hercům není co říct. Hlavní macho všichni známe, to ostatní není podstatné. Kamera se třese a dává tak filmu dokumentární feeling. Nezatěžuje se heroickými pózičkami, ani krásnými efektními přelety. Podobně jako v Bournovu Ultimátu má vyvolat co největší autentičnost akčních sekvencí. Hudební složka je perfektní a parádně sedne ke každé situaci na plátně. Prostě a jednoduše, vše je perfektní. V tomto žánru dotažené do maximální dokonalosti.
Když se rozmýšlím nad hodnocením, musím si mimo jiné položit otázku - mám nebo nemám brát ohled na široké obecenstvo a nebo jednoduše hodnotit podle žánrových regulí? Samozřejmě to druhé. Tohle určitě nepotěší dědečka s babičkou nebo mladé slečinky s růžovými brýličkami, kteří budou, rukou svírajíc ústa, opouštět sál. Nic to však nemění na faktu, že příznivci akčňáků a filmů o Rambovi budou v sedmém nebi. Ten film je dělán přesně pro ně, pro nikoho jiného. A já už jen spokojeně házím devět hvězd, protože nostalgie zapracovala na celé čáře a u mě osobně Stallone překonal sám sebe. Kéž by jste si to užili tak jako já. Johne, díky.
Tomáš Řezníček
