Po zveřejněných trailerech jsem Fénixovu řádu moc šancí na úspěch nedával, stejně jako po přečtení několika ne příliš lichotivých recenzí. Ještě než se pustím do rozboru filmu upozorňuji, že vás bude čekat 15 minutová přestávka ve zhruba polovině filmu.
Film začíná krásným slunečním počasím a nudícím se Harrym na dětském hřišti snášejícím nemístné poznámky Dudleyho a jeho party. Do této chvíle mi film připomínal předchozí díly, ale v okamžiku, kdy na Harryho a Dudleyho zaútočí mozkomorové, je vidět, že temná atmosféra tentokrát chybět nebude. Scéna, kdy Harry s Dudleyem utíkají před mozkomory jednoduše bere dech – zrychlená kamera, všude tma a nepříjemné zvukové efekty. Dursleyovi samozřejmě s jejich synáčkem jedou do nemocnice a pro Harryho si přijde parta čarodějů, mezi nimiž nechybí ani Pošuk Moody. Následuje nádherný přelet s košťaty nad Londýnem (znáte z trailerů) a Harry se octne před disciplinární komisi, protože na mozkomory před mudlou použil Patronu. Ministerstvo kouzel je pěkně zkorumpované a bojí se, že Brumbál chce Popletala nahradit v jeho funkci a že buduje vlastní armádu. Jeho strach je tak veliký, že na místo profesorky obrany proti černé magii dosadí vlastní figurku - Dolores Umbridgeovou. Její metody výuky jsou samozřejmě schválené ministerstvem, o které se neustále opírá. Není divu, protože tam pracuje. Postupně se její pravomoci v Bradavicích zvětšují a začíná lézt Brumbálovi do zelí. Vydává nové vyhlášky, vyhazuje ostatní profesory a tak dále. Jako protipól začne Harry tvořit armádu „rebelů“.
Atmosféra je po celý film velice, velice temná. V celém snímku je jen hodně málo „světlých“ záběrů. David Yates se mnohem méně zaměřil na akci a namísto ní vám servíruje rozebírání celé psychiky Harryho a dalších postav. Dozvíte se spoustu odpovědí na otázky vzniklých v minulých dílech (včetně Snapeovy minulosti). Samozřejmě je zde zobrazen i vztah Harryho Pottera a Cho Changové, ale až na jeden delší polibek a pár dialogů je tato část velice ošizena. Na druhou stranu to nerozmělňuje temnou atmosféru, takže tento krok vítám.
Nové postavy jsou více než povedené - Imelda Staunton jako Dolores Umbridgeová padne do role jako ulitá a chvílemi se mi opravdu chtělo na její dokonale ztvárněné chování nadávat. Evanna Lynch jako Lenka Láskorádová se se svojí rolí poprala více než výborně a její smutná tvář vás dokonale okouzlí. Dříve známé postavy samozřejmě nechybí, dokonce se vrací i Remus Lupin a profesorka Trelawneyová. Musím uznat, že jednotlivé postavy jsou sehrány maximálně dobře, zaručeně vás nezklamou a velice rychle se s nimi sžijete.
Zatímco v Ohnivém poháru byly komediální prvky více než otravné, ve Fénixově řádu je tomu zcela jinak. Srandy zde není mnoho, ale nechybí a příjemně doplňuje film, trapné situace se nekonají. Dokonce i Ron upustil od přiblblých poznámek a jeho úroveň se rozhodně zvýšila.
Hudba je odnepaměti důležitou stránkou každého filmu a zdá se mi, že právě ona byla odfláknutá. Kromě Williamsovy Hedgwig´s Theme totiž není vůbec o co stát a jednotlivé motivy si jen stěží zapamatujete. Je fakt, že Nicholas Hooper na Johna Williamse nemá a jeho hudba je pouze účelová a koupit si soundtrack považuji za nesmysl. Přitom právě první tři díly (pod Williamsovým vedením) dokázaly, že k Harrymu Potterovi se dá složit úchvatný, kouzelný a mystický hudební doprovod. Škoda.
Nuda vás ve filmu nepotká. Celý film má velice rychlé tempo a navíc díky výše zmíněné atmosféře vaše oči na plátně udrží po celou stopáž. Je to také tím, že má film zajímavý příběh, který ukazuje na estébácké praktiky na ministerstvu, nečernobílost kouzelnického světa, temné stránky některých postav a pohled do Harryho nitra. Některé scény, jako ohňostroj při zkouškách profesorky Umbridgeové, přelet nad Londýnem a zprávy z Denního Věštce jsou báječné, protože v nich nechybí taková ta dramatičnost a vizuální zpracování.
Akčních scén je spíše pomálu, většina z nich se odehrává na konci filmu. Co mě ale moc potěšilo, byla kouzla. Ano! Je zde mnohem více kouzlení, a to hlavně díky tvorbě Brumbálovy armády, kterou tvoří sám Harry Potter. Závěrečná dvacetiminutová bitva na ministerstvu má být v IMAXu plně ve 3D. Posoudit to bohužel nemůžu, ale i tak to byl slušný filmový zážitek, který chvílemi srážela dolů slabá kamera a zpracování. Nad některými událostmi (umírající Sirius) jsem ohrnoval nos, protože zpracování bylo velice slabé. A závěrečný rozhovor Harryho s Brumbálem trpí nepěkným zkrácením – stopáž bych asi o deset minut natáhl a trošku ten konec rozvedl, ale není to nic, co by nějak hodně vadilo.
Jak to shrnout a porovnat? Fénixův řád zcela jistě předčil nejen Ohnivý pohár, ale i Tajemnou komnatu a Kámen mudrců. Srovnání s Vězněm z Azkabanu je velice složité. Vězeň nemá takovou atmosféru, ale zase má o hodně lepší hudbu a akční scény. Nad hodnocením jsem dlouho uvažoval a řekl bych, že Vězeň z Azkabanu je o trošku lepší. Fénixův řád ale rozhodně není špatný film a jako celek se mi moc líbil. David Yates předvedl skvělou práci, kterou jsem nečekal a příjemně mě překvapil a jsem rád, že bude mít na starost i šestý díl.
