Cabin In The Woods je neprávem opomíjený snímek, který zůstal svým způsobem ve stínu mocných Avengers. Oba tyto zdánlivě odlišné snímky totiž spojuje jeden ze scenáristů Joss Whedon. Na rozdíl od Avengers, které Whedon navíc také režíroval, se Cabin In The Woods stal režijním debutem Drewa Godarda. Spolupráce Whedona a Godarda má genezi ale až u kultovního seriálu Buffy, přemožitelka upírů, kde oba působili jako scenáristé. A je to znát!
Snímek Cabin In The Woods už svým názvem zcela jasně odkazuje ke slavným hororovým předchůdcům. A vše je na svém místě, jak jsme zvyklí, dřevěná chatka izolovaná kdesi v lesích, parta mladých a nezodpovědných těl a všechno je tak dokonalé, až je to podezřelé! Proč jsou mladí sledováni podivnými špiony? Proč jsou uvnitř chaty kamery, proč jsou mladí v chatě ovlivňováni různými plyny a chlápci v kvádrech kdesi v nějakém studiu si sázejí na to, jaký osud si mládež přivolá? O co tady vlastně jde?
Tvůrci si pohrávají se sebereflexí filmového média, avšak vydávají se poněkud jinou cestou, než to udělal Wes Craven a jeho následovníci. Na jedné straně sledujeme veškerá žánrová klišé – od děsivé jízdy kamery směrem k chatě, přes záhadně se otevírající sklep až po expozici pěti charakterů (čti těl). Zároveň však nahlížíme na jejich osud z jiné strany. Blondýnka není dostatečně povolná? Uprostřed lesa se ze země začínají uvolňovat látky, díky kterým přece jen nohy roztáhne. Pohledný hoch, student sociologie, se náhle začíná chovat jako tupé sportovní hovado a jedna z dívek, co ještě před měsícem sloužila jako matrace svému učiteli, nyní z nějakého důvodu tvrdí, že je panna. Postavy jsou proti své vůli ovládány tak, aby dokonale naplňovaly veškerá očekávání, která máme zažité z podobných snímků.
Tato konfrontace známých záběrů, scén a situací s pohledem z druhé strany je ze začátku matoucí, ale ve chvíli, kdy se oba světy protnou, začíná film dostávat zcela nový rozměr. Všechna klišé filmového děsu posledních let se zhmotní (doslova) a nastává hororová apokalypsa a pravděpodobně ten nejbizarnější masakr. Výrazné změny čekají v polovině filmu i vizuál a zpracovat veškerý chaos je téměř nemožné. Obsazení i hloubka postav balancuje na hranici originality a eklektičnosti. Postavy, ať už se ze začátku jakkoliv vymykají ze zažitých stereotypů, jsou postupně přizpůsobeny a nemilosrdně likvidovány, tedy počáteční zmatení i nedůvěra diváka je vykoupena umělou krví.
Divácká spokojenost hraje vždycky prim a to, co sneseme sledovat (ba co více, z čeho dokážeme mít zvrácené potěšení), je velice znepokojivé. I na to se snaží Cabin In The Woods upozornit nejen prostřednictvím cynických sázek a hláškujících kravaťáků z podivného studia.
Cabin In The Woods je zábavný a svěží film, který si pohrává se žánrovými pravidly i s diváky, které udržuje ve stavu nejistoty až do samého konce. Je škoda, že podobné tituly jsou kinaři ignorovány.
Michala Benešovská
